Krotit vzpurné a neposlušné ženy patřilo k oblíbeným obřadům renesanční doby. Manžel byl podle tehdejších představ pán a vladař své ženy a jestliže mu žena v čemkoli kladla odpor, porušovala tím řád přírody i řád Boží..

William Shakespeare napsal na toto téma jednu ze prvních a přitom nejúspěšnějších komedií..

Zkrocení zlé ženy

Shakespearův krotitel se jmenuje Petruchio a v průběhu celé hry se snaží s větším, či menším úspěchem zkrotit svou vzpurnou ženu Kateřinu. Ale Shakespearova komedie by nepřežila do dnešní doby, kdyby byla pouhou dramatizací renesanční představy o mužské nadvládě nad ženou. Shakespearova Kateřina je Petruchiovi rovnocennou partnerkou. Vyrovná se mu především jazykovým vtipem a Petruchio ji nikdy nepřinutí (a zřejmě ani nechce přinutit) k pokornému mlčení. Kateřina mluví na konci hry jinak než na začátku, ale významné je, že má opět poslední slovo. A jaké je to slovo! - vyzdvihuje překladatel Martin Hilský. V němém úžasu ho vyslechnou nejen ostatní manželé a manželky Shakespearovi hry, ale i Petruchio sám. A tak i dnešní divák odchází z představení Zkrocení zlé ženy s pocitem, že nezhlédl jen hrubozrnnou frašku, ale dravou Shakespearovu komedii, která svou energií dokáže narušit tradiční stereotyp mužské a ženské role.

Celý projekt je navíc jedinečný tím, že je hra situována do prostor Horního nádvoří hradu Křivoklát s využitím všech jeho prostor, balkonů a oken. Děj se odehrává přímo na dlažbě nádvoří, bez stavění pódií a jiných moderních pomůcek. Divákům se tak naskýtá jedinečná možnost být takřka účastníky hry. Vždyť od herců je mnohdy dělí jen pár desítek centimetrů. A právě tento způsob tzv. kontaktního divadla, ve spojení s jedinečným prostředím hradu, kvalitním textem a hereckými výkony, je zárukou jedinečného večera a nezapomenutelného divadelního zážitku.